Mzdy a platy cizinců v ČR: Proč Slováci berou víc než Češi?

Během června 2026 byla zveřejněna statistika mezd a platů zaměstnanců podle státní příslušnosti za rok 2025. Z údajů vyplývá, že mezi jednotlivými skupinami zahraničních pracovníků existují výrazné rozdíly ve výši výdělků. Zatímco některé národnosti dosahují nadprůměrných mezd, jiné se pohybují hluboko pod celorepublikovým průměrem. V Jobs Contact jsme se proto na zveřejněná data podívali podrobněji a hledali souvislosti, které za těmito rozdíly stojí.

Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice dosáhla v roce 2025 výše 52 235 Kč. Některé skupiny zahraničních pracovníků se přitom pohybovaly výrazně nad touto úrovní, jiné naopak zůstaly hluboko pod ní. Rozdíly mezi nejlépe a nejhůře placenými skupinami dosahovaly více než 25 tisíc korun měsíčně.

Nejvyšší mzdy pobírali občané Slovenska

Nejvyšší průměrnou mzdu mezi zahraničními pracovníky v soukromém sektoru pobírali v roce 2025 zaměstnanci se slovenským státním občanstvím. Jejich průměrná mzda dosáhla 65 040 Kč, což představuje o 12 805 Kč více, než činila průměrná mzda v České republice. Ve veřejném sektoru byl jejich průměrný plat ještě vyšší a dosáhl 72 417 Kč.

Obrázek 1: Graf průměrné mzdy cizinců v ČR 2025.

Vyšší příjmy slovenských pracovníků lze částečně vysvětlit jejich zastoupením v odborných profesích. V prosinci 2025 pracovalo 17,8 % občanů Slovenska na pozicích specialistů, zatímco u českých zaměstnanců činil podíl specialistů 17,3 %. Dalších 11,4 % Slováků působilo jako techničtí a odborní pracovníci.

Na druhou stranu rozdíly v profesní struktuře nejsou natolik výrazné, aby samy o sobě vysvětlily téměř o čtvrtinu vyšší průměrnou mzdu. Například mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky tvořili Slováci 18,6 % své pracovní populace, zatímco u českých zaměstnanců činil podíl této skupiny pouze 6,1 %. V některých profesních kategoriích tak mají Slováci dokonce vyšší zastoupení než Češi.

Roli proto pravděpodobně hrají i další faktory. Zkušenosti personálních specialistů z Jobs Contact ukazují, že kandidáti ze Slovenska bývají při mzdových vyjednáváních sebevědomější a často si říkají o mzdu o 10 až 20 % vyšší než srovnatelní čeští uchazeči. Zaměstnavatelé jsou navíc u nedostatkových profesí ochotni tyto požadavky akceptovat, zejména pokud se jedná o technické specialisty, IT odborníky nebo manažerské pozice.

Tabulka 1: Profesní struktura zaměstnanců se slovenským státním občanstvím v České republice. (ISCO členění*)

Tabulka 2: Profesní struktura zaměstnanců v České republice v roce 2025 (v tis. osob). (ISCO členění*)

Nadprůměrné příjmy vykazují také občané Ruské federace

Vysoké platy pobírali rovněž zaměstnanci s občanstvím Ruské federace. Ve veřejném sektoru dosahoval jejich průměrný plat 57 578 Kč, tedy nad úrovní českého průměru.

Obrázek 2: Graf průmérného platu cizinců v ČR 2025.

Také u této skupiny převažují kvalifikované pozice. Z přibližně 24 tisíc ruských pracovníků zaměstnaných v Česku působilo více než šest tisíc na pozicích specialistů a přes tři tisíce jako techničtí a odborní pracovníci. Naopak pomocné a nekvalifikované práce vykonávala pouze menší část této skupiny.

Nejnižší mzdy mají pracovníci z Ukrajiny

Na opačném konci žebříčku se nacházejí zaměstnanci s ukrajinským státním občanstvím. Jejich průměrná mzda v roce 2025 činila 38 050 Kč, tedy o 14 185 Kč méně, než byla průměrná mzda v České republice.

Přestože se jedná o nejpočetnější skupinu zahraničních pracovníků v České republice, jejich profesní struktura se výrazně liší od Slováků nebo Rusů. Z více než 357 tisíc ukrajinských pracovníků působilo téměř 127 tisíc jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a dalších více než 118 tisíc jako obsluha strojů a zařízení nebo montéři.

Tabulka 3: Profesní struktura zaměstnanců s ukrajinským státním občanstvím v České republice. (ISCO členění*)

Pod českým průměrem skončili také Bulhaři

Vedle ukrajinských pracovníků nedosáhli na úroveň průměrné české mzdy ani zaměstnanci s bulharským občanstvím. Jejich průměrná mzda činila 49 372 Kč. Přestože rozdíl oproti českému průměru nebyl tak výrazný jako u pracovníků z Ukrajiny, i zde se projevuje větší zastoupení v profesích s nižším mzdovým ohodnocením.

Poláci a Rumuni potvrzují stejný trend

Profesní struktura vysvětluje také situaci u dalších významných skupin zahraničních pracovníků. Mezi občany Rumunska tvoří největší skupinu obsluha strojů a zařízení a montéři, následovaní pomocnými pracovníky. Podobná situace je i u občanů Polska, kde více než 20 tisíc pracovníků působí právě v průmyslových profesích.

Český trh práce potřebuje různé typy zahraničních pracovníků

Statistika mezd cizinců tak ve skutečnosti nevypovídá ani tak o jednotlivých národnostech, jako spíše o struktuře českého trhu práce. Zatímco jedna část zahraničních pracovníků přichází do České republiky za odbornou kariérou v technických oborech, zdravotnictví, vzdělávání nebo managementu, druhá pokrývá dlouhodobý nedostatek pracovní síly ve výrobě, logistice, stavebnictví či službách.

Právě rozdílné zastoupení v jednotlivých profesích vysvětluje, proč se průměrné mzdy cizinců mohou lišit i o desítky tisíc korun měsíčně. Statistiky podle státní příslušnosti jsou tak zajímavým pohledem na český trh práce a zároveň ukazují, jak rozdílné role jednotlivé skupiny zahraničních pracovníků v tuzemské ekonomice zastávají.

Zdroje:
kurzy.cz, data.mpsv.cz, csu.gov.cz, cz-isco.cz

*ISCO členění:

0 – Zaměstnanci v ozbrojených silách
• 01 Generálové a důstojníci v ozbrojených silách
• 02 Poddůstojníci v ozbrojených silách
• 03 Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků)

1 – Zákonodárci a řídící pracovníci
• 11 Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
• 12 Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činností
• 13 Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech
• 14 Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci

2 – Specialisté
• 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky
• 22 Specialisté v oblasti zdravotnictví
• 23 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání
• 24 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě
• 25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií
• 26 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech

3 – Techničtí a odborní pracovníci
• 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky
• 32 Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví
• 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
• 34 Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury, sportu a v příbuzných oborech
• 35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií

4 – Úředníci
• 41 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů
• 42 Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech
• 43 Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice
• 44 Ostatní úředníci

5 – Pracovníci ve službách a prodeji
• 51 Pracovníci v oblasti osobních služeb
• 52 Pracovníci v oblasti prodeje
• 53 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech
• 54 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy

6 – Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství
• 61 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství
• 62 Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti
• 63 Farmáři, rybáři, lovci a sběrači samozásobitelé

7 – Řemeslníci a opraváři
• 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů)
• 72 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech
• 73 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie
• 74 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
• 75 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech

8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři
• 81 Obsluha stacionárních strojů a zařízení
• 82 Montážní dělníci výrobků a zařízení
• 83 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení

9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
• 91 Uklízeči a pomocníci
• 92 Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
• 93 Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech
• 94 Pomocní pracovníci při přípravě jídla
• 95 Pracovníci pouličního prodeje a poskytování služeb
• 96 Pracovníci s odpady a ostatní pomocní pracovníci