Plánujete si letní dovolenou, ale nejste si jistí, kdy ji můžete čerpat, kolik dnů vám skutečně náleží nebo jestli vám ji může zaměstnavatel zamítnout? Nejste sami. Pravidla kolem dovolené nejsou složitá, ale vyplatí se v nich mít jasno. V následujícím článku najdete přehled těch nejdůležitějších otázek.
Základní výměra dovolené je čtyři týdny ročně. Většina firem ale nabízí pět týdnů jako (téměř) standardní benefit. Pokud pracujete jako pedagog nebo akademický pracovník vysoké školy, máte na osm týdnů nárok přímo ze zákona. Od roku 2021 se dovolená nepočítá na dny, ale na hodiny. Při plném úvazku to znamená 160 hodin (čtyři týdny) nebo 200 hodin (pět týdnů) dovolené za rok.
Na dovolenou samozřejmě máte nárok i pokud pracujete na částečný úvazek. Jen se přepočítává podle počtu hodin, které týdně odpracujete. Například pokud máte úvazek na 20 hodin týdně a ve smlouvě uvedené čtyři týdny dovolené, náleží vám 80 hodin za rok. Výpočet se odvíjí od toho, kolik hodin týdně máte sjednáno jako pracovní dobu, a tím se násobí počet týdnů dovolené.
Dovolená ve směnném provozu se počítá podle skutečné délky směny. Pokud pracujete na směny, z dovolené se vám odečtou jen ty hodiny, které byste v daný den opravdu odpracovali. Nezáleží tedy na tom, jestli máte směnu osmihodinovou nebo dvanáctihodinovou. Výhodou je, že se čerpání přizpůsobí vaší pracovní době a je tak spravedlivější. Dovolenou si ale můžete vzít vždy jen v rozsahu celé směny, nikoliv její části.
Zákon říká, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Obvykle to v praxi funguje tak, že zaměstnanec navrhne termín a zaměstnavatel jej schválí. Pokud by však vaše nepřítomnost narušila provoz, může vám dovolenou odmítnout. Měl by to ale udělat jen ve výjimečných případech a vždy s rozumným odůvodněním. Zároveň má povinnost zajistit, abyste si dovolenou mohli vyčerpat ještě v průběhu daného kalendářního roku. Pokud vám dlouhodobě brání dovolenou čerpat bez oprávněného důvodu, můžete se obrátit na inspektorát práce. Zaměstnavatel vám také může určit termín dovolené sám, například při celozávodní dovolené, ale musí vás o tom informovat alespoň čtrnáct dní předem.
Zákon to umožňuje. Ale v praxi záleží na dohodě se zaměstnavatelem. Pokud nastoupíte do nové práce v období letních prázdnin, doporučuje se domluvit se na dovolené ještě před nástupem. Někteří zaměstnavatelé totiž nechtějí, aby si nový zaměstnanec bral dovolenou hned v prvních týdnech zaškolování. V praxi to totiž může velice zpomalit proces adaptace a i vám vše nakonec bude trvat daleko déle.
Nárok na plnou dovolenou vzniká po odpracování alespoň 60 pracovních dnů. To ale neznamená, že předtím nemůžete mít volno. Za každých 21 odpracovaných dnů máte nárok na jednu dvanáctinu ročního objemu dovolené. Domluvíte-li se se zaměstnavatelem, můžete si vzít buď poměrnou část, neplacené volno a v některých případech vám může zaměstnavatel dokonce umožnit „čerpat dovolenou dopředu“. Příklad: Pokud do zaměstnání nastoupíte 1. května a máte ve smlouvě uvedený nárok na pět týdnů dovolené za rok, už po odpracovaném měsíci, tedy po 21 pracovních dnech, si můžete vyčerpat přibližně 16,5 hodiny dovolené, což odpovídá dvěma celým pracovním dnům.
Pokud v průběhu roku končíte pracovní poměr, nárok na dovolenou se přepočítává podle toho, kolik dní jste opravdu odpracovali. Dovolenou si v takovém případě můžete vyčerpat ještě před odchodem, nechat si ji proplatit nebo se po dohodě se původním zaměstnavatelem domluvit na jejím převedení k zaměstnavateli novému.
Podobně se krátí nárok i v případě zkráceného úvazku nebo jeho změny během roku. Například pokud pracujete od ledna do června na plný úvazek se čtyřmi týdny dovolené, náleží vám za tuto dobu 80 hodin. Když pak od července přejdete na poloviční úvazek, za druhou polovinu roku získáte dalších 40 hodin, celkem tedy máte nárok na 120 hodin dovolené za celý rok. (Výpočet se vždy odvíjí od aktuálně sjednané délky pracovního týdne.)
Ano, ale jen její část. Pokud máte čtyři týdny dovolené, musíte si ji vyčerpat do konce roku. Pokud ale máte pět týdnů, jeden týden si můžete nechat na další rok. Zaměstnavatel ale může povolit převod i větší části, například když dovolenou nestihnete vyčerpat kvůli nemoci nebo z jiných důvodů.
Pokud onemocníte během dovolené a doložíte tuto skutečnost neschopenkou, můžete si volno vyčerpat později. Doba strávená na nemocenské se většinou započítává do výkonu práce a nárok na dovolenou se tím nekrátí. Výjimku tvoří dlouhodobá pracovní neschopnost přesahující určitý limit.
Obraťte se na nás, pokud přemýšlíte o změně vaší současné práce. Buď nám zašlete váš životopis na email: dotaz@jobscontact.cz nebo nám zavolejte na tel.: +420 602 642 915. Aktuální příležitosti najdete na naší stránce Nabídky práce. A pokud hned teď nehledáte novou práci, ale chcete mít přehled o zajímavých příležitostech v oboru, nastavte zasílání nabídek práce do e-mailu.